Co to znamená v praxi
Vývojář přestane být ten, kdo píše řádky. Stane se z něj člověk, který navrhuje systém: co má agent vědět, jaké má mantinely, jak se ověří, že odvedl dobrou práci, a kdy musí rozhodnout člověk.
Cíl, který si na trénincích dáváme, zní ostře schválně: vývojáři nenapíšou ani řádek kódu ručně. Ne proto, že by to neuměli, ale proto, že jejich čas má větší hodnotu při návrhu systému než při psaní.
Z čeho se to skládá
Cesta od promptování k inženýrství vede přes čtyři otázky:
- Jak se modelu ptám? Základní práce s promptem.
- Co model potřebuje vědět? Context engineering.
- Jak přesně popíšeme, co se má postavit? Spec-driven vývoj.
- Jak navrhneme prostředí, ve kterém agenti pracují spolehlivě? Harness engineering.
Proč to management musí znát
Dvě věci se mění naráz. Zaprvé, man-day přestává dávat smysl jako jednotka fakturace. V roce 2024 tvořilo ruční psaní kódu kolem 70 % práce a účtovaly se hodiny. Když agenti běží na pozadí, platíte za specifikace, čas agentů na serveru a tokeny, ne za odseděné hodiny.
Zadruhé, rozptyl ve výkonu týmu se zvětšuje. Jeden vývojář, který si agentic engineering osvojil, dokáže vyprodukovat víc než zbytek týmu dohromady.
Jak to učíme
Celodenní trénink Agentic engineering vede Michal spolu s Josefem Nevoralem, CTO, který takhle staví software denně. Pracuje se na vašem kódu, ne na cvičném projektu.