Co to znamená v praxi
Místo psaní kódu řeknete AI, co chcete: „Udělej mi stránku, kam nahraju 15 excelů z provozoven a vypadne mi z toho jeden souhrn.” AI kód napíše, vy ho spustíte, podíváte se na výsledek a řeknete, co je potřeba změnit. Jde to rychle a nepotřebujete na to programátora.
Přesně takhle vzniká většina prototypů na našich trénincích. Manažer, který nikdy nenapsal řádek kódu, má do 90 minut něco, co běží.
Kdy vibe coding stačí
- Osobní pomůcky. Nástroj, který používáte jen vy, na datech, která už máte.
- Prototypy. Ověřit nápad dřív, než se o něj opře rozpočet.
- Jednorázové úlohy. Přepočet, který uděláte jednou a už se k němu nevrátíte.
- Rané ověření u zákazníka. Ukázat něco živého místo slajdu.
Kde vibe coding končí
Když řešení začne používat někdo jiný než vy, dostanou se k němu citlivá data nebo na něm začne záviset byznys, přestává stačit. Tehdy se přechází na spec-driven vývoj nebo agentic engineering: specifikace, akceptační kritéria, testy a review.
Jeden z našich klientů, realitní agentura, si nechal postavit CRM na míru. Fungovalo, ale nebyl to jen vibe coding, pod tím je specifikace, testy a bezpečnostní pravidla. Rozdíl mezi „běží mi to na notebooku” a „na tom stojí obchod patnácti makléřů” je větší, než se zdá.
Jak to učíme
Na tréninku Vibe coding v byznysu projdou manažeři a senior lidé čtyři build cykly. Každý startuje z připraveného repozitáře, kde už jsou vzorová data i pravidla, jak se v dané firmě kód píše. Rychlý vývoj s AI totiž klidně může dodržovat firemní standardy, jen o tom je potřeba vědět.